Historie saunování
Slovo sauna pochází z finského slovníku a označovalo místnost, která se používala jako ohřívárna.
Tradici ohřívání těla však finské kmeny pravděpodobně přivezly ze střední Asie, kde je dodnes u kočovných kmenů běžně k vidění parní lázeň ve stanu.
První popisy sauny se datují do 11. až 12. století. Ve středověku byla parní lázeň oblíbená v celé Evropě, avšak nikde nebylo saunování tak rozšířené jako v Evropě severní.
Pro Finy byla sauna již tehdy součástí každodenního života a veřejnou saunu měla téměř každá vesnice. Bez pochyby lze říci, že Finsko je kolébkou saunování.
Ve střední Evropě se sauny začaly objevovat ve 20. až 30. letech 20. století. Masově se začaly rozšiřovat v 50. letech a u nás ve větší míře až na počátku let devadesátých.
Účinky saunování
Sauna je druhem termoterapie tedy léčebné metody, která využívá
příznivé účinky mírného přehřátí tkání či celého organismu.
Saunování má jednoznačně příznivý vliv na lidský organizmus, především napomáhá:
- odstraňovat stresy každodenního života
- zlepšovat psychiku člověka
- regenerovat celý organismus vč. svalstva vyplavením škodlivých látek z těla
- čistit mazové žlázy – vyplavuje maz a nečistoty z kožních pórů
- k lepší výživě a prokrvení vlasových kořínků – jemnější a hebčí vlasy
- k prevenci vůči nemocem dýchacích cest
- otužování celého těla
- prohřátí kloubů a tím ke zlepšení pohyblivosti
- zlepšovat srdeční činnost
- posilovat krevní oběh (cévní systém)
- prokrvovat končetiny – snižuje poct tzv. studených nohou
- regulovat krevního tlaku
- zlepšit fungování neurovegetativního systému – zlepšuje spánek, snižuje migrénu, nervozitu, nechutenství
Tip: Saunování je nevhodné při akutních nemocech – záněty horních cest dýchacích, záněty průdušek; záněty močových cest i při infekčních chorobách.
Saunu vynechejte po hojném jídle, po požití alkoholu, v době léčení nebo po velkém tělesném či duševním vypětí.
Saunováním se nehubne, dochází pouze k pocitu ulehčení. Účinek saunování se projevuje až po několika návštěvách, nejlépe jednou týdně.
